Děti a internet, výhody a nevýhody jeho existence….

Od naší externí spolupracovnice a uznávané spisovatelky Kláry Janečkové

Děti a dospívající jsou pravidelnými a četnými návštěvníky internetu. Dopisují si s vrstevníky, poslouchají hudbu, hrají hry, vyhledávají kontakty, stahují si informace, které uplatňují ve škole, prohlížejí si obrázky a fotky. Díky internetu se mohou podívat na vzdálená místa naší planety. Mohou si dopisovat v cizím jazyce, trénovat si pozornost, paměť, zlepšovat četbu a počítání.

 Nemocné, handicapované či kulturně izolované děti mající internet mohou být v kontaktu s ostatními lidmi. Internet může pomáhat absolventům v rozhodování na jakou školu či obor se vydat. Sdílejí názory jiných vrstevníků, zkoušejí si testové úlohy. Děti se na internetu setkávají s různými názory na různé události. Mohou přidat svou myšlenku. Učí se pak přijímat kritiku na vlastní postoj.

Samotné děti v internetu vidí možnost získání učiva, nedopsané látky, řešení složitého úkolu. Je  pro ně rádcem, na kterého se obracejí, když se ostýchají rodičů zeptat, když rodiče neznají odpovědi, když hledají odbornou pomoc. 

Mnoho dětí, které jsou týrané a bité, sexuálně zneužívané, šikanované spolužáky mohou vyhledat pomoc odborníka pomocí internetu. Mají zaručenou anonymitu. Mohou se zeptat, zda to, co jim druzí dělají je normální. Prolomit pomyslné „tabu“ v životě.

Celkově se dá říci, že děti mají k internetu kladný vztah. Je pro ně součástí života, stejně jako televize, elektřina či mobil.

Internet nástrojem rizikových operací

Nejen fungování doma a ve škole se u dětí řídí stanovenými pravidly. I práce s internetem musí mít své zákony. Tvůrci těchto zákonů jsou rodiče, popřípadě pedagogové. Dítě musí být seznámeno s pravidly práce na internetu. Musí je dodržovat a respektovat!

Mezi rizikové faktory při práci s internetem patří komunikace s cizími lidmi, které děti znají pouze z virtuálního dopisování. S neznámými lidmi komunikuje až 37% dětí. A u 14% dochází k osobnímu setkání, které může skončit únosem, smrtí, zneužitím dítěte. Děti bez vědomí rodičů posílají neznámým lidem svoje fotky a sdílí svá videa. Nebezpečné jsou i stránky chtějící registrační údaje. Dítě udává své mobilní číslo, adresu. O všech těchto věcech musejí být rodiče informováni. Kontrolují stránky, na které dítě chodí. Sledují, s kým si jejich ratolest dopisuje. Žádoucí je pravidelná kontrola. Popřípadě sedět v blízkosti počítače a sledovat, co dítě dělá. Zda hraje hru, zda si dopisuje se spolužákem apod. Zůstaneme-li u her jako u druhu zábavy, musíme mít na paměti, že ne všechny hry rozvíjí postřeh, pozornost, paměť. Jsou hry, které v dítěti podporují agresivní pohnutky, učí ho násilí a krutosti. Tyto hry by děti neměly hrát. Jsou po nich agresivní, mají posunuté normy utrpení, mohou pak šikanovat druhé. Rodiče musejí jisté stránky zablokovat a pravidelně kontrolovat, jaké hry dítě hraje.

Internet umožňuje dětem proniknout do světa dospělých. Stačí jen drobná lež o tom, že jsou již plnoletí a ocitnou se na stránkách s pornografií. I zde by měl zasáhnout dospělý.

Úlohou dospělého je vysvětlit dítěti klady a zápory internetu. A v případě, že obsah, který si dítě na internetu prohlíží je nezákonný (například dětská pornografie), kontaktovat policii.